Obsah
Historie rybaření v Hustopečích nad Bečvou do roku 2000
Tradice lovu ryb Hustopečích nad Bečvou a okolí je velmi stará, že ji nejde ani blíže datovat. Bohatě zarybněná řeka Bečva s nesčetnými tůněmi a okolí s rybníky, jimiž byly Hustopeče v dávných dobách obklopeny, dávaly odedávna pro lov ryb ty nejlepší předpoklady. Ve středověku bylo rybářské právo výhradně privilegiem šlechty. Feudální pán neměl však na bohatství řeky Bečvy velký zájem, protože měl dostatek rybníků a těžko z nich ryby odprodával. A tak řeku nikdo nehlídal a bez ohledu na právo rybolovu, lovil ryby kdo chtěl, i když jsou doklady o krutých trestech za vodní pych: utětí ruky a dokonce i trest smrti. Později náleželo právo rybolovu obci.Ta je pronajímala jednotlivcům a nakonec rybářským družstvům. V nejstarších zachovaných pokladních knihách obce Hustopeče nad Bečvou, uložených v okresním archivu, se dočteme, že v roku 1851 byla pronajata Bečva Ignáci Gellnerovi č. 116 za 4 zlaté a 9 krejcarů, roku 1860 byla propachtována na tři roky Antonu Klumplerovi za roční 4 zlaté a 55 krejcarů, roku 1862 na tři roky Janu Třískalovi, ševci, za 4 zlaté a 80 krejcarů, roku 1877 až do roku 1880 Františku Svobodovi č. 85 za 7 zlatých a 50 krejcarů, roku 1881 na dva roky Františku Kaluskovi za 5 zlatých a 20 krejcarů , na léta 1882 až 1885 Josefu Fridrichovi za 5 zlatých a 10 krejcarů a na léta 1886 až 1891 opět Josefu Fridrichovi za 8 zlatých, později zvýšeno na 14 zlatých, roku 1892 bylo pronajato lovení ryb v obecních vodách Václavu Stodůlkovi za 16 zlatých a 60 krejcarů, roku 1896 a další léta Antonínu Frydrychovi za 22 zlatých a 10 krejcarů.V Miloticích měl Bečvu pronajatu od roku 1874 do roku 1892 Josef Heger č. 13 za 8 zlatých 20 krejcarů, později za 13 zlatých 70 krejcarů a 22 zlatých, od roku 1892 do roku 1898 Arnošt Dadák za 11 zlatých.Je samozřejmé, že nájemce rybolovu nelovil ryby v Bečvě a tůních (lužech) sám, ale se svými sousedy, přáteli rybáři. K těm nejstarším podle pamětníků v Hustopečích patřili: Klumpler (kostelník), Stodůlka (kostelník), Frydrych (Šebíř), Frydrych (od kříža), Trlifaj z Podkrchoví, Jaroněk, Marolík, Jan Volek, Karel Jambor, Pivoda, Žemla a mnozí jiní. V Miloticích nad Bečvou to pak byli pánové Jokl, Vinklárek, Fabíci, Štafa, Třískala, Trlifaj aj.
V roce 1900 se rybáři v Hustopečích nad Bečvou rozhodli založit rybářské družstvo. O jeho založení a prvních létech života se bohužel nedochovaly žádné písemné doklady.V témže roce, dle zápisu z pokladních knih obce Hustopeče nad Bečvou, byla pronajata Bečva pro rybářské družstvo za 12 zlatých panu Antonínu Frydrychovi, jenž se stal i prvním předsedou rybářského družstva v Hustopečích nad Bečvou.Podle pamětníků je také známo, že hospodářem se stal Karel Vacula - posel, dalšími členy pak: Josef Idruch, Julius Jambor (pohrabáč), Jambor (fišmajstr - rybčák), Jan Klátil, Karel Marolík, Pivoda (kmocháček), Isidor Stošenovský, Jan Španihel, Šindler, Alois Vozák, Tomáš Vozák, František Zemánek, Karel Zemánek, Jan Žemla a několik dalších. Jedním z mála písemných dokladů o životě rybářského spolku v Hustopečích na počátku dvacátého století je tedy obecní pokladní kniha, v níž je každoročně uveden příjem za lovení ryb v obecních vodách.V roce 1904 až 1910 rybářskému družstvu za ročních 10 korun, 1924 až 1935 rybářskému družstvu za 36 Kč 10 haléřů, 1936 až 1938 rybářskému družstvu za 54 Kč. V. Musiol v publikaci "Soudní okres hranický" (1936) uvádí, že okresní rybářský spolek byl založen roku 1901. Dr. Bartovský v Hranickém okrese (1909) dokládá, že v této době byly na okrese rybářské spolky dva: v Hranicích a v Hustopečích. Zápis o schůzi obecního zastupitelstva městyse Hustopeče ze dne 7. 8. 1912 říká: "Vyhověno žádosti pana Antonína Frydrycha za " Místní kroužek družstva rybářského" o ponechání rybolovu pro další období - 10 let". Jiných písemných dokladů není.
První dochovaný zápis o schůzi rybářského spolku v Hustopečích n. B. je z 15.dubna 1920 v " Protokolní knize", kterou věnoval Rybářskému družstvu pan František Ličman - přednosta nádražní stanice, z "Valné hromady" (výroční schůze), která konala jednou za rok.Přesto nám však mnoho napoví o činnosti a životě našich rybářů. Nahlédněme letmo do těchto zápisů. Tak 29. 5. 1920 byl zvolen na "Valné hromadě" předsedou Karel Vacula. Spolek měl 21 členů, členský příspěvek činil 5,-Kč. Chytání na udičky bylo povoleno členům jen v hlavním toku, v lužech (tůních) mimo tok bylo zakázáno. Chytalo se jen společně (rybolov se prováděl do saků, sítí a čeřenů) a to za přítomnosti nejméně 8 členů. Všichni ostatní museli být uvědoměni. Každý člen musel mít od místního spolku legitimaci. V roce 1922 bylo usneseno, aby každý člen dal na násadu 50,- Kč a lovit se mohlo jen při účasti nejméně 15 členů. Na "Valné hromadě" dne 27. 1. 1924 pronesl Karel Marolík poučnou řeč o zakládání a šlechtění rybníků a o založení rybníků v Hustopečích nad Bečvou. V roce 1925 byl novým předsedou spolku zvolen pan Jan Žemla a bylo zrušeno usnesení o počtu členů na lovu. Bylo však zdůrazněno: "aby členové navzájem na sebe pro tu jednu nebo dvě rybky nevražili". Při volbách v roce 1932 byl dalším předsedou zvolen František Jambor č. 4 a v témže roce pronajalo rybářské družstvo od správy velkostatku rybníček Altéř na dobu 6 roků za 150,- ročně. Do tůní byli nasazeni zvláště líni. O rok později byli do "luží" Gregorkovy, U pňa a Marolíkovy nasazeni candáti, líni a pstruzi. "Valná hromada" v roce 1935 zvolila opět nového předsedu pana Antonína Vrtlíka, družstvo mělo 22 členů a členský poplatek byl 10 Kč na jeden rok. A v následujícím roce bylo rozhodnuto, že jednotlivci již nesmějí za žádných okolností chytat ryby do sítě. Překročení zákazu bylo trestáno vyloučením ze spolku. Udičkáři mohli chytat bez omezení. Ze zápisu lze vyčíst, že mezi udičkáře v tu dobu patřili: Josef Velart, Jakub Trlifaj, Karel Jambor č. 164, Karel Marolík, Jan Klátil, Miroslav Skoumal, Karel Jambor č. 162, Josef Vacula, Jan Žemla a Josef Zápařka. Německá okupace činnost spolku ochromila a poslední společné lovy byly uskutečněny v roce 1941. Řada členů byla gestapem zatčena a budiž ke chvále, že z finančních prostředků rybářů byly tajně podporovány rodiny těch, kteří byli v době nesvobody vězněni v koncentračních táborech.
Rok 1945 zastihl naše členy připraveny na novou cestu. Dne 15. 7. 1945 byli na mimořádné schůzi do rybářského okrsku zvoleni: předsedou Jaroslav Růžička (Milotice), místopředsedou Jan Hausner (Milotice), Albert Hrab (Špičky), František Janiš (Kamenec), Karel Šrámek (Skalička) a Jan Šnejdrla (Černotín). Hranice revíru okrsku byla stanovena od vtoku Jasénky do Bečvy po jez mlýna v Černotíně. A tento rozsah revíru je platný až do dnešních dnů. V roce 1946 bylo v okrsku vysazeno 30 tisíc kusů pstruží násady a 150 kg línů, cena povolenky byla stanovena 100,- Kč. Byli ustanoveni hajní: Miroslav Skoumal, Bohumil Štafa, František Janiš a František Vašina. Jak běžela léta, přicházeli další zapálení funkcionáři rybářské organizace, jako například Boleslav Kobert, Alfons Pospíšil, Jindřich Pospíšil, Milan Mužík, Miroslav Kalusek, Jaroslav Vinklárek, Jiří Hajda, Jaroslav David a mnozí další. Předsedy organizace, která existovala pod různými názvy, byli postupně: Jan Hausner, Josef Indruch, Heřman Zemánek, Bohumil Štafa, Svatopluk Havran, Vlastimil Těšický.
Dnes již můžeme jen konstatovat, že v poválečném období se necitelně změnily podmínky pro život ryb a všech vodních živočichů. Z většiny potoků se postupně staly mrtvé stoky, tůně Na Kačeně vytrávily kyanidové vody z galvanizovny závodu Elektro-Praga Milotice, rekultivacím Na Záčerní padly za oběť krásné tůně pramenících vod, do nichž byly nahrnuty kořeny, odpady a pneumatiky. Kamenecké tůně vytrávily silážní šťávy z JZD Skalička. Nejtragičtější otravy probíhaly na řece Bečvě z průmyslových závodů ve Valašském Meziříčí a v Rožnově v padesátých letech. Srdce krvácí při vzpomínce na hladinu řeky pokrytou bílými břichy mrtvých ryb. Od znečištění byly na hustopečsku ušetřeny pouze tůně.
V šedesátých letech začínají nové dějiny rybářské organizace. Od roku 1961 zahajuje těžbu štěrku v našem povodí n.p. Štěrkopískovny Olomouc. Nejdříve pouze v korytě řeky a od roku 1962 i na pozemcích katastrů obcí Hustopeče a Milotice. Takto vznikají nové vodní plochy, které začíná MO obhospodařovat. Dne 9. 5. 1965 je zahájena nová etapa sportovního rybolovu v MO ČRS v Hustopečích nad Bečvou lovem ryb na štěrkopískovišti - lokalitě I - prvními veřejnými závody v lovu ryb udicí. O závody je velký zájem, především z řad členů okolních organizací. Od tohoto závodu vzniká nová tradice - nová letní sezóna je zahajována rybářskými závody, které se stávají populární i mezi ostatní veřejností. Od tohoto roku je také revír rozdělen v souladu s dekretem ministerstva zemědělství. Revír Bečva 5 je tvořen hlavním tokem řeky Bečvy a tůněmi Na Kačeně, Na Záčerní a Kamenecká, revír Bečva 5 A je tvořen nově vzniklými jezery a tůněmi Modřín, Žumpa I a II a Marolíkova, které se později stávají chovnými.
V roce 1967 si organizace zakupuje vlastní dopravní prostředek - frézu PF-62 a také staví dřevěnou boudu u lokality č. I. V roce 1969 kupuje MO nemovitost - bývalý mlýn v Hustopečích n. B., na které provádí rozsáhlé stavební úpravy a ke které patří také rybníček Altéř. Současně s nemovitostí jsou zakoupeny i zemědělské pozemky, které jsou brzy směněny s pozemky v užívání JZD a v následujícím roce je vybudován rybník" Dolní". Postupem těžby štěrkopísků vznikají lokality s označením II, III, IV a V, na kterých je postupně od roku 1973 zahajován rybolov. V horní části katastrálního území Hustopeče nad Bečvou pak vznikají další vodní plochy, které dostávají název Bahňák I, II a III. Celková rozloha revíru Bečva 5 A se tak rozrostla na 72 hektarů. Od 1. 1. 1975 končí samostatnost MO a rybáři jsou nedobrovolně převedení do systému krajského hospodaření a rybaření v rámci Severomoravského kraje. S dalším rozšiřováním revírů vyvstává požadavek i na zvyšování výroby násad, a proto se od roku 1978 převádí vodní plochy Bahňák I a II do rybochovných zařízení - buduje se nové napouštěcí zařízení z potoka Jasénka. Tímto opatřením MO zajišťuje větší část násady kapra z vlastních rybníků. V roce 1985 se těžba štěrkopísků stěhuje do nových lokalit v k.ú. Hustopeče n. B. pod nádraží ČSD. Tůně Modřín a Žumpa, které se zde nacházejí, tím zanikají. MO je nucena hledat další možnosti zvyšování produkce násad a po jednáních s tehdejším MNV se nabízí nová možnost. Na Loučském potoku je plánována výstavba protipovodňové nádrže nad obcí, která by měla zároveň zlepšit i průtočnost v potoku v letních měsících. Vzniká dohoda, na základě které MNV investičně zajišťuje výstavbu nádrže a rybáři se na výstavbě podílejí brigádnickou prací. Retenční nádrž je napuštěna v roce 1985.
Změny v roce 1989 se promítly i do stanov Českého rybářského svazu. Nových možností využívá i místní organizace rybářů a po delším jednání s Výborem územního svazu v Ostravě se od 1. 1. 1992 stává samostatně hospodařící organizací ČRS. Od tohoto data na revíru Bečva 5 A platí pouze povolenky vydané MO ČRS Hustopeče n. B. Revír Bečva 5 řeka Bečva zůstává v územním hospodaření. Nová situace přináší spoustu nových starostí a nových problémů, které však stávající funkcionáři zvládají ke spokojenosti všech poctivých členů. Vzniká nová prospěšná spolupráce s panem Slavojem Haškou, dříve vedoucím místního závodu bývalého státního podniku Rybářství Přerov, nyní soukromým podnikatelem, který produkuje ryby na vodních plochách pronajatých od Rybářství Přerov. Nastal také nelítostný boj proti zdrojům znečištění vod a nutno dodat, že mnohdy to bylo na úkor osobních konfliktů funkcionářů MO, neboť tyto snahy se setkávaly s nepochopením mnoha osob.
Že život přináší mimo radostí i těžkosti potvrdila léta 1996 a 1997, kdy na řece Bečvě došlo k velkým povodním, zvláště pak ta v červenci 1997 byla v rozsahu, jaký ani pamětníci nepamatují. Vody protrhly ochranné hráze, jezera byla zanesena vším možným a většina rybí obsádky byla odplavena. I v těchto těžkých chvílích se projevila organizační schopnost bývalého hospodáře Miroslava Kaluska, který dokázal zaktivizovat sponzory i členy MO k tomu, že neuvěřitelné se stalo skutkem. Hráze v krátké době byly obnoveny a jezera opět přitažlivě slouží sportovnímu rybaření i rekreačnímu vyžití širokou veřejností. Pozornost MO je věnována i řece Bečvě, kde se postupně životní podmínky pro ryby mění k lepšímu a každoročně jsou věnovány značné finanční prostředky z Výboru územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko pro její opětovné zarybnění. V současnosti však vyvstalo nové vážné ohrožení. Hejno kormoránů, které v našem revíru našlo zimoviště a pravidelně se sem vrací, se naučilo likvidovat snahy rybářů po vrácení bohatšího života do řeky. Je pravděpodobné, že natrvalo odletí, až když zde nenaleznou potravu. Je však celá řada důvodů, abychom se na budoucnost MO ČRS v Hustopečích n.B. dívali s optimismem. Vždyť revír 471012 - Bečva 5A patří k nejatraktivnějším v širokém okolí.
Jaromír Pospíšil
jednatel MO ČRS Hustopeče nad Bečvou
